Včera jsem si odbyla svojí premiéru nočního pečení. Jako vážně nočního, pekla jsem asi do 3 v noci.
Dneska jsme měli narozeninovou oslavu u babičky, a abychom nepřišli s prázdnýma rukama, rozhodla se mamka, že upeče buchtu. Tedy.. to bylo dost nepřesné sdělení hned ze dvou důvodů: zaprvé to byla buchta nepečená a za druhé u nás ve většině případů peču já, takže jsem pekla i teď.
Nemám ráda nepečené buchty, a vím proč. Co to je za pitomej recept, že na půl kila tekutý náplně patřilo jen pytlíček a půl želatiny? A to to prosím otisknou v časopise.. no naděje jsem se nevzdávala, ale když jsem ve 12 večer dort kontrolovala, abych případně dodělala polevu, bylo mi jasné, že dort svůj souboj s tuhnutím prohrává. Takže jsem si spočítala, jak by vypadalo ráno bez upečeného dortu, který by se mohl prezentovat příbuzenstvu, notabene když jsem ho pekla já, takže to byla moje starost. (Za hloupý recept nemůžu, ale hrozilo, že bych se mohla stát nevinným hromosvodem mamčina rozčilení :D ). A co mi vyšlo? Že bych rychle měla přijít s nějakou náhradou.
Tak jsem si do Googlu zadala "rychlý dort", vybrala recept, který by měl zabrat hodinku a půl, a při rychlosti vaření, za kterou by se nestyděl ani Jamie Oliver, jsem byla za necelé tři hodiny hotová. Ráno jsem se mohla hrdě prezentovat v roli zachránce domácí pohody. A nakonec na rodinném srazu bylo tolik jídla, že se na můj dortokoláč skoro ani nedostalo. Ale tady se cení snaha :D.
A co z toho plyne? Nedělejte nevyzkoušené recepty, pokud pečete pro důležitou událost. A vždy mějte náhradní plán :).
No comments :
Post a Comment