Štetěc na make-up - Barbara Hofmann

  Tak nějak mi připadá, že čím víc se člověk dozvídá a dočítá o make-upu, tím víc zjišťuje, že jeho vybavení je nedostatečné. Aneb evoluce je nevyhnutelná. Protože ono je vážně rozdíl, jestli make-up aplikuji štětcem nebo rukou. Takový ten malý rozdíl, mezi "s líčením právě začínám" a "skoro profesionálním výsledkem". Tím nechci nijak zatracovat nanášení pomocí prstů, taky to u některých typů make-upu dělám, případně když se mi s tím nechce patlat a podobně. Jen mluvím z osobní zkušenosti, že se člověk dostává z "říše divů", kdy si pořád říká, jakto, že když používám ten samý make-up jako slečna na obrázku, nevypadám stejně dobře jako ona (a ne, teď tím nemám na mysli photoshop). Prostě takové malé triky, které se člověk dozví až nějakým čtením, sledováním youtube a podobně. A tím čtením mám na mysli blogy, nečtu moc dámským nebo lifestylových magazínů, ale přijde mi, že málokdy je tam rada, která stojí za to. Naposledy jsem nakoukla do mamčiny Vlasty, a tam stránku s bb krémy a podobně pojali zřejmě jen jako seznam, nebo napůl PR, protože dát tam fotku make-upu, k tomu název a krátký popis o jedné větě nestačí. To si přečtu v obchodě na lahvičce. Ale tipy k aplikaci, co se hodí na jakou pleť apod. se tam nedočtete. No nic, konec úvodu, zpět k tomu, o čem jsem chtěla dnes psát :).
  Na podzim jsem si koupila první "luxusní" make-up a byla rozhodnutá, že si k němu pořídím i pořádný štětec. Předtím jsem jeden čas používala houbičky, takové ty levné, obyčejné, ale ten způsob mi úplně nevyhovoval. Bylo to v době, kdy jsem z nějakého důvodu byla schopná nosit dvě vrstvy make-upu (chápete, nejdřív jedna, přes to druhá), to vše aplikované houbičkou a zapudrované. Eh, zkrátka koncentrovaná frustrace z příšerného obličeje (=akné). Houbička nasákávala spoustu produktu i když jsem ji namočila, výsledný efekt samozřejmě nebyl přirozený ani trochu. Jasně, tady je chyba v aplikaci na mojí straně, ale mě ani nebavila celková aplikace, přišla mi to jako tak trochu prasárna.
  Takže jsem si pořídila štětec. Ve hře byly kabuki, flat top a stippling. Klasický štětec, ten plochý, mi nevyhovuje a neumím to s ním, zanechává mi "čáry" po aplikaci. Stippling mi nakonec přišel moc málo chlupatý. Pak mi paní v Douglasu ukázala štětec od Shiseido, a panejo, to bylo něco. Jestli jste ho měli v ruce, víte, o čem mluvím. Krásně hustý, příjemné štětiny a seříznutý tvar pro lepší aplikaci. Ale ta cena! Nevím jestli v tom byla připočtena "parfumérková přirážka", nebo je tak drahý normálně, ale kolem 800 se mi za něj dávat nechtělo. Tak jsem byla nasměrována ke štětci od Barbary Hofmann, a byla spokojená. Cena poloviční, štětiny sice nebyly tak husté a měkoučké, ale mám pocit, že tomu od Shiseido se vyrovná máloco.

 

  Podle popisů na oficiálním webu se jmenuje "štětec na make-up", ale spadá podle mě i do kategorie flat top, protože má, překvapivě, rovný vršek. Celkově měří 14 cm, je z červeného dřeva a tlustý o něco víc než palec. Co se tohohle týče, nemám, co bych vytkla. Nenabírá moc produktu, aplikace je s ním rychlá, užívám si, že nemám zapatlané všechny prsty. Používám ho jak na "roztírání" produktu, tak i na "stippling", to když chci make-up víc usadit a zafixovat. Štětiny jsou syntetické. Zkoušela jsem s ním i aplikaci pudru a tvářenky, taky to šlo. Tudíž mi vyhovuje, že v případě nutnosti je i víceúčelový.

  Jediné s čím mám problém, je v umývání. Nevím jestli je to štětinami, nebo používám špatný přípravek na vymývání, ale jde to hrozně špatně. Zbytky make-upu mají tendenci přilepit se na jednotlivé štětiny a dá dost práce, než je přesvědčím, aby pustily. A samozřejmě když to jakž takž vypadá v pořádku, kouknu "dovnitř" a vnitřní štětiny potřebují ještě přemýt. Takové štětce od Essence, které mám na pudr a tvářenku, se umyjí tak za osminu času. Na druhou stranu, už jsem ho myla kolikrát a nepustil ani chlup, vypadá pořád jako nový.

  Takže z mé strany spokojenost, a mohu jen doporučit.

Neonové plánování

  Dneska trochu jinak, po minulém dlouhém článku si dáme kratší a více koukací. Konkrétně bych vám ráda ukázala svůj letošní diář a jak celkově plánuji. Diář to není ledajaký, ale hned kulturní, má v sobě spoustu tipů na akce jako jsou výstavy, kina, divadelní hry a podobně. Nevýhodou je, že většina z nich je v Praze nebo Brně. Vyhovuje mi, že je přehledný, tak akorát velký, a líbí se i mi trochu retro design s plastovým obalem.

Přírodní péče o pleť. Bez silikonů, parabenů, SLS a alkoholu.

 Dneska to bude poměrně obsáhlý článek se spoustou fotek. Jen tak dopředu, abyste věděli, na co se připravit :).

  Na začátek musím říct, že nejsem nějaký zarytý zastánce pouze přírodní péče o pleť. Spíš v rámci hledání toho nejlepšího, čím bych se zbavila akné atd., zkouším různé cesty. Zároveň jsem nijak neřešila, jestli je to certifikované bio apod., šlo mi hlavně o to, aby vyhovovalo složení. Takže když mi došel Effaclar Duo (který mimochodem celkem pomáhá), rozhodla jsem se zkusit zas něco jiného. Prvním popudem bylo video od Veronicy Gorgeois, přiznám se, že když jsem projížděla její kanál na YouTube, nebyla jsem si už jistá, které konkrétní video to bylo, každopádně mluvila o tom, že jednou z příčin vzniku akné může být přítomnost sulfátů (Sodium Laureth Sulfate) v čistidlech a odličovacích přípravcích na obličej. Sulfát naruší přirozené pH pokožky, a pak se tam snadněji rojí bakterie, tak ve zkratce. Dále důrazně nedoporučuje používat přípravky s alkoholem (vysušuje a dráždí, ale pozor, jsou různé druhy alkoholů, mastné alkoholy pleti neškodí, video zde). A jako třetí, co jsem si tak odnesla z jejích videí, a před čím varuje, se umístil parfém, tedy výrobky, které jsou parfémované a které mohou dráždit pleť. Naopak parabeny vidí jako sporné s tím, že se přesně ještě nedokázalo, jestli vlastně škodí nebo ne. Každopádně má pár zajímavých a informačních videí, na které se stojí za to kouknout (za mě doporučuji DIY Skin care recipes you should NEVER try!).